pondělí 13. dubna 2015

Jak jsem si vysnila ideálního muže

Nejdřív jsem chtěla psát o tom, že nemám o čem psát, ale byla bych nerada, aby vznikl nový Český snář.

S tou rekapitulací to vzdávám. Je skoro půlka dubna, tak oba měsíce nějak shrnu do jednoho, protože stejně všude uvidíte jednu malou oblou nulu (kromě toho piva teda). Vrhnu se radši na něco, co mám už pár dní rozmyšleno a potřebuju, aby to bylo ještě černý na bílym. Povím vám, koho vlastně chci. Třeba tak vy a vlastně i já společně pochopíme, proč i přes ten forever alone pocit, co nemůžu přenést přes srdce, nejsem schopná s někým být.

            Co se vzhledu týče, je to dost fakultativní. Jediný, co bych vážně neskousla, by byl muž menšího vzrůstu než já. Nedávno se nachomýtl celkem mile vyhlížející kluk, ale kdybych ho já vyhlížela taky, asi bych si ho nevšimnula, protože by mě nenapadlo se přikrčit (LOL, sorry, hobiti). Taky by to nemusel být velký svalovec, znamenalo by to, že většinu času tráví v posilovně a navíc by mě určitě nutil, abych tam chodila taky. Nasrat, řekla a vesele křoupala brambůrky. Samozřejmě preferuju pořádnýho macho týpka s plnovousem, dřevorubeckou košilí a botama z krokodýla, co ulovil vlastníma rukama (počkat, nepopsala jsem právě ukázkovýho hipstera?). Taky musí mít pohodlnou ruku, na který bych mohla ležet po kojtusu, LOL.  (Černé) vlasy a tmavé oči výhodou.



            Protože nejsem povrchní, budu o týhle části tvrdit, že je důležitější. Tak tedy, jak by se měl chovat a nechovat: Musí se hodně smát. A to sakra hodně. Smát se vtipnym a veselym věcem, smát se smutnym věcem, smát se, když se mi něco povede, a smát se, když na mě spadne lampa. Smát se lidem kolem, smát se sám sobě. Taky musí mít mozek, měl by ho občas umět používat, dívat se kolem sebe a zajímat se o okolí. Taky by mohl mít vybraný chování aspoň na veřejnosti, ale po večerech mu nesmí dělat problém vykrkávat abecedu. Nesmí mu dělat problém držet mi vlasy, i když já bych pak nebyla schopná na oplátku podržet jemu (a je to tu zas). Takový ty sračky, jako je věrnost, citlivost, něha, schopnost naslouchat a poslouchat atd. jsou samozřejmostí (som shrnul).

            Kromě mě samotné musí mít rád dobrou hudbu (retro a takový ty hipster indie alternativní songy, co zní všechny stejně), dobrý seriály (Red Dwarf, Přátelé, Scrubs, Black Books apod.), vysedávání v hospodě a věci s tím související. Tím, jak jste určitě pochopili, myslim PIVO. Bez něj to prostě nejde (pro abstinenty je v pekle zvláštní místo). Taky by bylo vhodný, aby byl schopnej vydržet vzhůru dýl než do dvou. Chodil se mnou do divadla a tahal mě do kina jako je BioOko. A když do multikina, tak musí platit. A chci, aby se mnou vymetával koncerty, klidně jen ty ve Vagonu. Taky by mohl navštěvovat plesy a nenutil mě tam chodit s ním tancovat. A byla bych ráda, kdyby uměl číst a četl, protože chce. Ne, že musí. A ty knížky by mi potom mohl půjčovat. Jíst by měl čuňárny jako pečenou kachnu a tatarák, ale nesměl by brečet, když ho vezmu do vegetariánský restaurace. Musí používat slova jako macho, kojtus, rektum a fail, ale jelikož to je moc složitej požadavek, stačí, aby nekroutil hlavou, když ta slova použiju já.

            Znám přibližně dvě osoby, co aspoň ze 70% odpovídají mým požadavkům. První už svou šanci měl, ale stal se důvodem, proč vznikl tenhle blog. Druhý mi popřál k narozeninám a mně z toho spadly kalhoty ke kotníkům. Ale dneska si mě ani nevšimnul. A vy víte, o kom mluvim, je tu o něm celej jeden článek a ne, není to moje BFF, bohužel. I když ta odpovídá tak 85%. Asi ji přemluvim, aby někde sehnala penis. Máte i vy svou vysněnou spřízněnou duši? Nebo jste ji už našli? Jste schopni být s někym, kdo nesplňuje ani čtvrtinu vašich požadavků?

Pokud znáte někoho, kdo se podobá mému snu, neváhejte a napište mi! Já ho nesnim. Možná.


Žádné komentáře:

Okomentovat